Dopravní nehody během prvního čtvrtletí připravily o život 92 lidí, o 6 více než loni

13/04

Při nehodách s alkoholem zahynulo 7 osob. Všechny mrtvé měli na svědomí opilci s hladinou alkoholu 1 promile a více.

Tři mrtvé mají na svědomí řidiči, kteří od nehod zbaběle ujeli

Do konce letošního března vyšetřovala Policie ČR 23 048 dopravních nehod, během nich přišlo o život 92 osob, dalších 356 bylo zraněno těžce a 4 519 lehce
O více než 40 procent více bylo mrtvých chodců, o čtvrtinu mrtvých řidičů osobních aut
Tři mrtvé mají na svědomí řidiči, kteří od nehod zbaběle ujeli
Více obětí nehod bylo v 6 krajích, největší nárůst zaznamenaly statistiky ve Středočeském kraji
O čtvrtinu mrtvých více na železničních přejezdech

 
Během prvních tří měsíců letošního roku vyšetřovala Policie ČR celkově 23 048 dopravních nehod, při kterých zahynulo 92 osob, dalších 356 bylo zraněno těžce a 4 519 lehce. Meziročně bylo sice vyšetřovaných nehod o 261 méně, narostl však počet jejich obětí, a to o 6. O 18 méně bylo těžce zraněných, naopak o 180 více zraněných lehce. Od roku 1961 byl počet těžce zraněných nejnižší, počet obětí druhý nejnižší (nejpříznivější bilanci vykázal loňský rok s 86 mrtvými). Naopak nejtragičtější byly první tři měsíce roku v roce 1994 s 305 usmrcenými, nejvíce těžce zraněných bylo v roce 1995, a to 1 234.

Do konce března zahynulo na českých silnicích celkem 50 cestujících v osobních automobilech (z toho bylo 40 řidičů a 10 spolujezdců), dále pak 31 chodců, 6 cyklistů, po 2 motocyklistech a osobách jedoucích v autobusu, 1 řidič nákladního vozidla. O 9 více bylo mrtvých chodců, o 7 více osob jedoucích v osobních automobilech a o 1 narostl počet obětí z řad řidičů autobusů. Naopak výrazně se snížil počet mrtvých jedoucích v nákladních vozech (o 7), citelně ubylo i obětí z řad motocyklistů (o 4). Počet mrtvých cyklistů byl stejný jako loni.

Vinou řidičů motorových vozidel zahynulo 86 osob, další 3 mají na svědomí řidiči nemotorových vozidel a 3 pochybení na straně chodců. Podrobnější pohled na statistiky nehod ukázal, že zaviněním řidičů osobních automobilů zemřelo 72 lidí, dalších 8 pochybením šoférů nákladních vozidel a 1 zaviněním řidiče autobusu. Vinou cyklistů zahynuly 3 osoby, stejně jako loni. Motocyklisté měli na svědomí 2 lidské životy, o 1 méně než v roce 2017. „Další 3 smrtelné případy šly na vrub řidičů, kteří od nehody ujeli. Těchto nehod sice bylo meziročně o 115 méně, ovšem loni v jejich důsledku nikdo nepřišel o život,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.  

Hlavními zabijáky byly nesprávný způsob jízdy (38 obětí) a nepřiměřená rychlost (34 mrtvých). S velkým odstupem následují nedání přednosti (12 usmrcených) a nesprávné předjíždění (2 oběť). „Výrazně narostl podíl chodců na celkovém počtu obětí nehod. Zatímco loni to bylo 26 procent, letos už 34 procent. Navíc zatímco loni chodci umírali jen v důsledku cizího zavinění, letos už ve 3 případech zahynuli vlastní vinou,“ upozorňuje Roman Budský.

Alkohol asistoval u 919 dopravních nehod. To je o 192 případů více než loni. „Velmi znepokojivým zjištěním je, že o 138 vzrostl počet nehod, kdy kolovalo v krvi viníka 1,5 promile a více. Navíc při nehodách s alkoholem zemřelo celkově 7 osob, o 4 více než loni, ve všech případech byla hladina alkoholu u viníka nad 1 promile,“ říká Roman Budský. Alkohol ve spojení s drogami byl zjištěn u dalších 11 a drogy pak u 55 nehod. Ty se však naštěstí obešly bez obětí na životech.


Více mrtvých na železničních přejezdech

Meziročně narostl počet střetů, ke kterým došlo na železničních přejezdech. Zatímco loni bylo těchto případů 37, letos už 45. Bohužel se zvýšil i počet mrtvých, a to z 8 na 10, narostl i počet zraněných ze 14 na 21. K nejvíce smrtelným případům (4) došlo ve Středočeském kraji, naopak žádnou oběť si železniční přejezdy nevyžádaly na Karlovarsku, Královéhradecku, Olomoucku, Pardubicku, Plzeňsku, v Praze a na Vysočině. Ve zbývajících krajích zemřelo po jedné osobě.

Počet mrtvých se meziročně zvýšil v šesti krajích

V šesti krajích se počet obětí zvýšil, v šesti snížil, dva kraje vykázaly stejný počet mrtvých jako loni. Nejvíce mrtvých bylo ve Středočeském kraji (celkem 17), zde také došlo k největšímu nárůstu, a to o 8 případů. Dalších 10 lidí zahynulo na Plzeňsku (meziročně o 2 více), po 8 případech zaznamenaly statistiky na Ústecku, Olomoucku a v Jihomoravském kraji. Naopak nejméně lidí za první tři měsíce přišlo o život na Karlovarsku (2), po 3 mrtvých vstoupilo do statistik nehod na Královéhradecku, Liberecku a Zlínsku. 

^